Průzkum stavby je potřeba vždy, když se o ní potřebujeme dozvědět víc, než kolik je známo. Nebo v případech, kdy je třeba posoudit soulad mezi projektovou dokumentací a samotnou stavbou. Základní situace, kdy jsou stavebně-technické průzkumy potřeba, jsou tyto:
- průzkum jako podklad pro studii proveditelnosti a odhad finanční náročnosti plánované rekonstrukce či přestavby
- průzkum před zpracováním projektové dokumentace na rekonstrukci stavby
- pokud nebylo provedeno dříve, tak průzkum před realizací rekonstrukce či adaptace stavby
- lokální omezený průzkum v případě plánování lokálních úprav v objektu
- cílený průzkum jako podklad pro odhalení příčin trhlin či poruch, které vznikají v existující stavbě
- získání podkladu pro odhad zbytkové životnosti stavby
- průzkum zaměřený na srovnání projektové dokumentace se skutečností na stavbě (jak pro starší objekty, tak u novostaveb, kde není možné realizované konstrukce prokazatelně zaručit)
- jako podklad pro odhad rizik (případně skrytých rizik) plynoucích ze zakoupení staršího objektu
Průzkumy staveb před plánovanou rekonstrukcí
Zřejmě nejčastější situací je požadavek na zpracování průzkumů v rámci plánování rekonstrukcí starších staveb a můžeme se setkat s požadavky na změnu užívání stavby, rozšíření stávajících otvorů, prodloužení životnosti, přitížení stávajících vodorovných konstrukcí (např. fotovoltaika, vzduchotechnické jednotky, nové dělící stěny ..) a mnoho dalších.
V takových případech je cíl průzkumu jasný – diagnostika materiálového a konstrukčního řešení stávajících nosných konstrukcí tak, aby bylo následně možné zkoumané konstrukce posoudit na navržené změny a vyhodnotit je jako vyhovující bez dodatečných zásahů formou zesilování, podepírání, či jiných nákladných stavebních úprav, či naopak získat relevantní podklad pro návrh nutných zásahů či sanací. K takovému posouzení je nezbytné znát co nejpřesněji a tudíž průzkumem ověřit:
- vlhkost zdiva či dřevěných prvků
- karbonataci betonových prvků
- materiálové řešení
- pevnostní třídy a vyztužení železobetonových prvků
- skladby stropních konstrukcí, resp. skladby konstrukcí obecně
- rozpony stropních trámových či deskových prvků
- způsob uložení dílčích prvků
- pevnosti zdiva (tvárnic i malty)
- mykologické posouzení dřevěných či zděných konstrukcí
- způsob založení a kvalitu základové zeminy
- a další...
V některých případech může být přitížení či změna užívaní tak markantní, že je nezbytné v rámci diagnostiky zohlednit i účinky takového přitížení na založení objektu, které je úzce spojeno se základovými poměry.
Impulz k rekonstrukci může vzniknout v důsledku dosluhujícího či havarijního stavu zájmového objektu. V takovém případě je úkolem průzkumu také podrobné zmapování veškerých poruch – zpracování pasportu poruch.
Průzkumy novostaveb
Stavebně-technické průzkumy se nemusejí týkat pouze rekonstrukcí starších objektů, ale jejich náplní mohou být také zcela nově zrealizované stavby. V této variantě se může průzkumem kontrolovat skutečná kvalita zhotovených materiálů (např. betonu), dodržení dílčích technologických postupů a v neposlední řadě celkový soulad s projektovou dokumentací.
